Botanici z Brna spolupracující s britskými vědci odhalili zajímavý jev, který zasahuje do velikosti genomu rostlin. Předchozí studie naznačovaly, že by se velikost genomu, která ovlivňuje růst rostlin i jejich rozšíření, měla zvětšovat od rovníku k pólům. Nicméně nedávný výzkum komplikuje tyto závěry.
Podle tohoto nového výzkumu platí jednoduchý model zvětšování genomu rostlin od rovníku k pólům pouze pro jižní polokouli. Vědci čerpali z existujících databází a prováděli také vlastní měření. Ve své studii, kterou uvedla Masarykova univerzita, bylo zahrnuto přes 16 000 druhů kvetoucích rostlin.
Petr Bureš z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity upřesnil: 'Náš výzkum ukázal, že zatímco na jižní polokouli se velikost genomu rostlin zvětšuje ve směru od rovníku k pólu, na severní polokouli se zvětšuje jen k mírnému klimatickému pásu a dále na sever opět klesá. Největší velikosti genomu jsou pak mezi 40. a 50. rovnoběžkou.'
Tento pásmo zahrnuje oblasti jako jižní Evropa, Česká republika, a území mezi New Yorkem a Kanadou v Severní Americe, říká člen výzkumného týmu František Zedek.
Základní důsledky při změně velikosti genomu rostlin zahrnují zvětšení objemu buněk a často i orgánů. Rostlina s větším genomem může mít také větší dýchací orgány, což ztěžuje fotosyntézu a zvyšuje vodní ztráty. Rovněž se může zvýšit doba trvání buněčného dělení.
Výzkumný tým vytvořil celosvětovou mapu velikosti genomu a nedávno ji publikoval v časopise New Phytologist. Podle studie jsou rostliny s větším areálem, tedy více geograficky rozšířené, spojeny s menšími genomy. To potvrzuje předchozí hypotézu, že druhy s velkými genomy jsou znevýhodněny ve většině prostředí a často patří mezi druhy ohrožené.
Velikost genomu lze zjistit sekvenováním nebo rychlejším a jednodušším měřením fluorescence buněčných jader na průtokovém cytometru. Cytometrická laboratoř brněnského ústavu má k dispozici osm průtokových cytometrů, což je ve světovém měřítku výjimečné.
