Brno chce do roku 2050 zvýšit podíl cyklodopravy na 15 procent. Plánuje stovky kilometrů tras

Brno chce, aby lidé při každodenním cestování častěji využívali jízdní kola. Podle nové Strategie rozvoje cyklistické dopravy, kterou zastupitelé schválili v září 2026, má podíl cyklodopravy vzrůst ze současných přibližně tří procent na deset procent do roku 2035. Do roku 2050 chce město dosáhnout dokonce patnácti procent.

Plán počítá s vybudováním rozsáhlé sítě páteřních tras, které propojí okrajové části města s centrem a umožní bezpečnější pohyb na kole. Právě souvislé spojení jednotlivých úseků je jedním z hlavních problémů současné infrastruktury. Cyklisté sice mohou využívat některé stezky například podél Svratky a Svitavy, ty ale často nenabízejí přímé a bezpečné spojení do centra.

Nová strategie má odstranit mezery v cyklistické síti

Nový dokument nahrazuje generel cyklistické dopravy z roku 2012. Jeho návrhy se v minulosti ne vždy promítly do konkrétních staveb. Při opravách a rekonstrukcích ulic se totiž opatření pro cyklisty často neuskutečnila, přestože právě tyto práce mohly přispět ke zlepšení podmínek pro jízdu na kole.

Nová strategie proto klade důraz na souvislou síť páteřních tras, ideálně oddělených od automobilového provozu. Ty mají propojit okrajové části Brna s centrem a zajistit bezpečnější průjezd městem. Podle dokumentu zatím v Brně neexistuje ani jedna taková souvislá páteřní trasa. Cyklistická opatření se mají stát také běžnou součástí přípravy oprav a rekonstrukcí ulic, aby město nepromarnilo příležitosti ke zlepšení infrastruktury.

V současnosti má město hlavní cyklistická opatření v souhrnné délce 87 kilometrů. Údaj zahrnuje oba směry jízdy, takže skutečná délka jednotlivých úseků činí přibližně 44 kilometrů. Většinu tvoří trasy podél řek Svratky a Svitavy, které však často nevedou až do centra.

Do roku 2035 chce Brno délku páteřní sítě zvýšit na 284 kilometrů a do roku 2050 na 370 kilometrů. Také tyto cílové hodnoty zahrnují oba směry. Strategie počítá s oddělenými stezkami zejména tam, kde je silný automobilový provoz. Rozvoj sítě tak nemá spočívat pouze v přidávání jednotlivých úseků, ale především v jejich vzájemném propojení.

Desetiprocentní podíl vyžaduje rychlejší výstavbu

Samotné schválení strategie však nezaručuje, že se stanovené cíle podaří naplnit. Zástupci spolku Brno na kole upozorňují, že dosažení desetiprocentního podílu cyklodopravy do roku 2035 bude bez výrazného zrychlení přípravy a výstavby nových tras obtížné. Vedle bezpečné infrastruktury podle nich město potřebuje také posílit tým, který bude projekty koordinovat. Místo dosavadního jednoho pracovníka by se podle spolku mělo cyklistické dopravě věnovat pět až šest lidí.

Potřebu personálního posílení přípravy cyklistických staveb si uvědomují také představitelé města. Nový radní pro dopravu Adam Zemek a brněnský zastupitel Marek Lahoda, oba za Piráty, se chtějí zaměřit na rozvoj infrastruktury i zklidňování ulic. Právě obavy z provozu mezi automobily totiž podle průzkumů i zkušeností cyklistů patří k důvodům, proč část obyvatel na kole po městě nejezdí.

Programové prohlášení nové koalice pro roky 2026 až 2030 počítá s dokončením strategické sítě v horizontu deseti let a s vyčleněním nejméně 25 milionů korun ročně. Kromě financování tak bude důležité také zajistit dostatečné kapacity pro přípravu projektů a jejich realizaci. Stabilní rozpočet a personální zázemí budou rozhodovat o tom, zda se dlouhodobé cíle podaří převést do konkrétních staveb.

Dopravní expert Michal Radimský z Vysokého učení technického v Brně upozorňuje, že k výraznému nárůstu počtu cyklistů bude pravděpodobně potřeba také změna dopravních návyků a odstranění překážek, které lidem brání využívat kolo. Vedle kvalitní infrastruktury může podle něj hrát roli například větší dostupnost elektrokol nebo úpravy podmínek pro ostatní druhy dopravy, především automobilovou.

Brno chce zvýšit bezpečnost a dostupnost tras

Vedle růstu podílu cyklodopravy si město stanovilo také cíl dosáhnout do roku 2035 takzvané vize nula. Ta znamená, že při dopravních nehodách na silnicích nemají umírat lidé ani utrpět těžká zranění. K naplnění tohoto cíle má přispět především bezpečnější uspořádání ulic a zklidňování dopravy.

Strategie stanovuje také konkrétní požadavky na dostupnost cyklistické infrastruktury. Do roku 2035 má mít tři čtvrtiny obyvatel páteřní trasu nejvýše 500 metrů od bydliště. O dalších patnáct let později se má tato dostupnost týkat všech obyvatel Brna.

Další část plánu se zaměřuje na kombinování cyklistické dopravy s městskou hromadnou dopravou. Město chce zlepšit možnosti bezpečného a chráněného parkování kol u přestupních uzlů. Do roku 2035 by takové zázemí mělo být dostupné ve třech čtvrtinách z nich. Strategie počítá také s podporou systémů sdílených kol, které mohou usnadnit cestování na kratší vzdálenosti i návaznost na veřejnou dopravu.

Součástí plánování má být rovněž sběr dopravních dat a průběžné vyhodnocování toho, jak lidé cyklistickou infrastrukturu využívají. Město tak bude moci sledovat, zda se jednotlivá opatření promítají do změny dopravního chování a zda se daří přibližovat stanoveným cílům.

Podle zástupců spolku AutoMat je nová strategie užitečným podkladem pro budoucí rozhodování města, její přínos však bude záviset na tom, zda se její cíle skutečně promítnou do investic a konkrétních staveb. Bez souvislé a bezpečné infrastruktury, která bude obyvatele motivovat k pravidelnému používání kol, se podle nich očekávaný růst cyklodopravy nemusí dostavit.

Strategie rozvoje cyklistické dopravy je dostupná na webu města v sekci koncepční dokumenty. Shrnutí hlavních opatření zveřejnilo Brno také na webu Ekodotace Brno.