Na rybníku Nesyt u Lednice začal v pondělí 9. listopadu výlov, který potrvá do čtvrtka 12. listopadu. Největší moravský rybník se loví po čtyřech letech, protože delší intervaly pomáhají šetřit vodou. Podle ochranářů je však současný cyklus už horní hranicí bezpečí pro rybí obsádku. Letošní horké léto navíc způsobilo úhyn tří tun štik a ukázalo, jak rychle může nedostatek kyslíku ohrozit život v nádrži.
Rybáři v pondělí 9. listopadu zahájili výlov rybníka Nesyt na Břeclavsku, největšího rybníka na Moravě. K jeho vypouštění a výlovu se vracejí po čtyřech letech. Akce potrvá do čtvrtka 12. listopadu. Zatímco dříve se Nesyt lovil každoročně na podzim, kvůli nedostatku vody a v souladu s plánem péče o národní přírodní rezervaci se interval postupně prodloužil.
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) nejprve stanovila dvouletý a následně čtyřletý cyklus. Delší odstup má pomáhat šetřit vodou, současně ale představuje nejzazší dobu, po kterou lze rybí obsádku v nádrži bezpečně ponechat. Podle vodohospodáře AOPK ČR Vlastimila Sajfrta ryby během čtyř let dosáhly plánovaných velikostí i počtů. Další rok bez výlovu by však znamenal příliš velký nárůst jejich množství a celkové biomasy.
Větší množství ryb by podle Sajfrta zejména během horkých měsíců výrazně zhoršilo kvalitu vody. Další odklad výlovu by tak mohl vést k hromadnému úhynu mnoha desítek tun ryb. Rizikem je také botulismus, otrava způsobená jedem produkovaným bakteriemi, které se množí v prostředí bez kyslíku. Onemocnění představuje vážné nebezpečí rovněž pro vodní ptactvo.
Podobná situace nastala v srpnu 2018. Po období vysokých teplot a při nepříznivých podmínkách v rybníce tehdy uhynulo přibližně sto tun ryb, které museli rybáři odvézt do kafilerie. Letošní léto znovu ukázalo, jak citlivý je ekosystém Nesytu na výkyvy počasí. Voda se opakovaně ohřívala na více než 34 stupňů Celsia a současně v ní ubýval kyslík. Nejvíce byly postiženy dravé druhy, především štiky. Jejich úhyn dosáhl během léta tří tun.
V Nesytu žijí kromě kaprů a dravých ryb také další druhy, včetně invazního karase stříbřitého. Rybáři proto vysazují dravce, kteří pomáhají jeho početnost regulovat. Při výlovu je ale nutné úlovek rozdělit podle jednotlivých druhů a velikostí, což celý proces prodlužuje a zvyšuje jeho pracnost.
Na organizaci výlovu se podílí Rybniční hospodářství ve spolupráci s Rybářstvím Hodonín. Jednatel Rybničního hospodářství Adolf Vondrka uvedl, že kvůli velkému množství druhů a různě velkých ryb musí být připraveno několik třídicích linek.
Letošní výlov je důležitý také z hlediska hospodaření s vodou. Na jaře se v Nesytu nacházelo přibližně 4,5 milionu metrů krychlových vody, po horkém létě jí zůstaly zhruba dva miliony. Vodohospodáři ji nyní postupně převádějí do Hlohoveckého, Prostředního a Mlýnského rybníka, jejichž hladiny jsou rovněž pod obvyklým stavem.
Podle Vondrky byly ostatní nádrže při převzetí hospodaření před čtyřmi lety naplněné přibližně ze 45 procent, zatímco Nesyt byl tehdy úplně prázdný. Ani současný převod vody z něj proto nedokáže okolní rybníky doplnit na plný stav. Do řeky Dyje se letos nebude vypouštět žádná voda.
Po dokončení výlovu se začne Nesyt prakticky okamžitě znovu napouštět. Rybníkáři tentokrát upustí od takzvaného zimování, tedy období, kdy nádrž zůstává přes zimu vypuštěná. Pokud budou hydrologické podmínky příznivé, návrat na běžnou hladinu by mohl trvat přibližně dva roky.
Jak často se bude rybník lovit v dalších letech, zatím není rozhodnuto. Délku hospodářského cyklu i způsob letnění a zimování chtějí rybníkáři přizpůsobovat aktuálním klimatickým podmínkám. O dalším režimu rozhodnou až po vyhodnocení současného čtyřletého cyklu.
Nesyt je součástí soustavy Lednických rybníků, která je od roku 1953 národní přírodní rezervací. Oblast patří také k významným ornitologickým lokalitám mezinárodního významu. Podle AOPK ČR zde hnízdí přibližně sto druhů ptáků a další desítky se na místě zastavují během tahu.
Druhové složení ptactva se mění podle výšky vodní hladiny. Jak vysvětlil ornitolog David Horal z AOPK ČR, při vypuštěném rybníku zde nacházejí vhodné podmínky především bahňáci, zatímco při vyšším stavu vody se častěji objevují například volavky. Vývoj vodní hladiny tak ovlivňuje nejen hospodaření s rybami, ale také podmínky pro ptáky, kteří Lednické rybníky využívají.