Brněnská kauza městských bytů dospěla k prvním rozsudkům. Dva lidé dostali podmíněné tresty

Městský soud v Brně schválil první dvě dohody o vině a trestu v případu údajně zmanipulovaného přidělování městských bytů v městské části Brno-střed. Rozhodnutí se týká Evy Vágnerové a Ludvíka Krause, kteří podle státního zástupce zprostředkovávali úplatky související s nakládáním s městskými byty. Oba uzavřeli dohody se státním zastupitelstvím a soud je schválil. Rozsudky jsou pravomocné.

Eva Vágnerová dostala tříletý trest odnětí svobody s podmíněným odkladem na pět let, peněžitý trest 200 tisíc korun a pětiletý zákaz podnikání v oblasti realit. Ludvík Kraus byl odsouzen ke dvěma letům odnětí svobody s podmíněným odkladem na tři roky a peněžitému trestu 150 tisíc korun.

Dvě další dohody soud projedná samostatně

Eva Vágnerová byla uznána vinnou mimo jiné z účasti na organizované zločinecké skupině, přijetí úplatku a zneužití pravomoci úřední osoby. Ludvík Kraus byl potrestán za přijetí úplatku.

Původně měl soud projednávat celkem čtyři dohody o vině a trestu. Jednání o dohodě Jaroslava Dobeše však muselo být odročeno kvůli jeho zdravotní omluvě. V případě Zdeňka Červinky upozornila obhajoba na nesrovnalosti v textu dohody. Také tato věc proto byla vyčleněna k samostatnému projednání.

Podle obžaloby patřil Červinka mezi nejbližší spolupracovníky Otakara Bradáče, jedné z hlavních postav celé kauzy. Státní zástupce uvedl, že navržená dohoda v jeho případě počítala mimo jiné s nepodmíněným trestem odnětí svobody na čtyři roky.

Hlavní část bytové kauzy bude řešit krajský soud

Rozsáhlejší část případu zatím soudy neprojednaly. Krajský soud v Brně se bude zabývat obžalobou proti čtyřem dalším osobám včetně Otakara Bradáče, bývalého komunálního politika za ODS a někdejšího předsedy bytové komise městské části Brno-střed.

Termín hlavního líčení zatím nebyl stanoven. O vině či nevině obžalovaných v této části případu dosud nebylo rozhodnuto.

Vyšetřování odstartovaly policejní razie v roce 2022

Počátky bytové kauzy sahají do roku 2022, kdy policie v Brně provedla 28 domovních prohlídek a vyslechla přibližně 30 lidí. Otakar Bradáč a Zdeněk Červinka tehdy strávili několik měsíců ve vazbě. Dalších šest obviněných zůstalo stíháno na svobodě, přičemž šlo převážně o lidi působící na brněnském realitním trhu.

O dva týdny později následoval další policejní zásah. Vyšetřovatelé zamířili mimo jiné na bytový odbor brněnského magistrátu, radnice městských částí Brno-sever a Brno-Černovice i do areálu černovické pískovny. V souvislosti s touto částí vyšetřování policie obvinila sedm lidí a dvě firmy.

V průběhu roku 2026 se okruh prověřovaných osob a podezření dále rozšířil. Policie případ spojuje mimo jiné s korupcí, legalizací výnosů z trestné činnosti a ovlivňováním veřejných soutěží ve prospěch vybraných firem. Podle kriminalistů měla v případu působit organizovaná zločinecká skupina.

Brno-střed čelilo také samostatné kauze Stoka

Brněnská bytová kauza není totožná s případem Stoka, který se rovněž týkal městské části Brno-střed. V něm kriminalisté vyšetřovali ovlivňování veřejných zakázek a podle jejich zjištění se na něm měli podílet politici hnutí ANO, úředníci a podnikatelé.

Krajský soud v Brně letos uzavřel tuto větev posledními rozsudky. Dva podnikatele zprostil obžaloby, zatímco v předchozích fázích případu schválil jedenáct dohod o vině a trestu. Bývalému místostarostovi Brna-středu Jiřímu Švachulovi, kterého žalobci označovali za organizátora korupčního systému, uložil trest sedmi let a osmi měsíců vězení.