Přestože nehod ubylo, společenské ztráty vzrostly na téměř 156 miliard korun

Společenské ztráty spojené s dopravními nehodami v České republice dosáhly v roce 2025 celkem 155,98 miliardy korun. Podle analýzy Centra dopravního výzkumu (CDV) to představuje meziroční nárůst přibližně o čtyři procenta, přestože policie zaznamenala méně nehod než v předchozím roce.

Výsledná částka nezahrnuje pouze škody na vozidlech a dopravní infrastruktuře. Do výpočtu vstupují také náklady na zdravotní péči, činnost záchranných složek, administrativní a soudní řízení nebo ztráty způsobené dopravními omezeními. Významnou část představují rovněž dlouhodobé následky zranění a ztráta lidských životů.

Méně nehod, ale více zraněných

Policie ČR evidovala v roce 2025 celkem 85 518 dopravních nehod. Oproti roku 2024 jde o pokles o 6 698 případů, tedy přibližně o sedm procent. Vývoj následků však nebyl ve všech ukazatelích příznivý.

Počet osob usmrcených do 30 dnů od nehody klesl meziročně z 494 na 475. Současně ale přibylo zraněných. Těžce zraněných bylo 1 597, tedy o 36 více než v roce 2024. Počet lehce zraněných vzrostl o 1 047 na celkových 25 010 osob.

Rozdíl mezi počty usmrcených souvisí také s použitou metodikou. Policejní statistiky uvádějí 421 osob, které zemřely do 24 hodin od nehody. Pro mezinárodní srovnání se však používá delší období 30 dnů, během něhož se započítávají i lidé, kteří následkům nehody podlehli později. Podle tohoto způsobu sledování bylo v roce 2025 evidováno 475 obětí.

Na tisíc evidovaných dopravních nehod připadalo v roce 2025 celkem 5,55 usmrceného člověka. O rok dříve to bylo 5,36. Přestože celkový počet nehod i počet usmrcených osob klesl, tento ukazatel se mírně zvýšil.

Téměř dvě třetiny ztrát souvisejí se zdravím a kvalitou života

Největší část celkových společenských ztrát tvoří takzvané netržní dopady. V roce 2025 dosáhly 99,6 miliardy korun, což odpovídá 63,9 procenta vypočtené částky. Jde o následky, které nelze jednoduše vyjádřit tržní cenou, přesto mají pro jednotlivce i společnost zásadní význam.

Patří mezi ně například ztráta kvality života, dlouhodobé zdravotní následky, omezení pracovního a společenského uplatnění nebo ztracené roky života. U nehod s osobními následky představují tyto dopady více než 90 procent celkových nákladů. U usmrcených osob jde o 95,5 procenta, u těžce zraněných o 93 procent a u lehce zraněných o 95,8 procenta.

Výrazně se liší také vyčíslení následků podle závažnosti zranění. Na jednu usmrcenou osobu připadá podle metodiky CDV společenská ztráta 81,5 milionu korun. Celkové ztráty spojené s usmrcenými dosáhly 38,75 miliardy korun. U těžce zraněných činily 26,34 miliardy a u lehce zraněných 19,11 miliardy korun.

Výpočet zahrnuje i nepřímé náklady a neevidované nehody

Metodika Centra dopravního výzkumu počítá s širšími důsledky dopravní nehodovosti, než jsou samotné škody vzniklé při střetu vozidel. Zahrnuje například náklady na zdravotní a sociální péči, zásahy policie a hasičů, soudní a přestupková řízení nebo administrativní činnost pojišťoven. Zohledňuje také ztráty způsobené dopravními kongescemi.

Do výpočtu vstupují rovněž odhadované dopady nehod, které Policie ČR neeviduje. Výsledná částka tak nemá zachycovat pouze škody z policejních statistik, ale širší společenské náklady spojené s dopravními nehodami.

Po zohlednění inflace ztráty meziročně klesly

Nominální hodnota společenských ztrát se meziročně zvýšila přibližně o čtyři procenta. Část nárůstu souvisí s růstem cen, který se promítá do ocenění jednotlivých nákladových položek. Průměrná inflace v roce 2025 činila podle údajů použitých ve studii 2,5 procenta.

Pokud se výsledky přepočítají na cenovou úroveň roku 2024, dosáhly by společenské ztráty za rok 2025 částky 145,14 miliardy korun. Ve srovnání s hodnotou 149,39 miliardy korun za předchozí rok by tedy v reálném vyjádření klesly.

Společenské ztráty odpovídaly přibližně 1,82 procenta hrubého domácího produktu České republiky. Toto srovnání je však nutné vnímat s určitou rezervou. Výpočet zahrnuje také netržní dopady, například ztrátu kvality života, které se do HDP standardním způsobem nepromítají.

Prevence má význam pro bezpečnost i ekonomiku

Dopravní nehody představují vedle ohrožení lidských životů a zdraví také významnou společenskou a ekonomickou zátěž. Jejich následky se neomezují na okamžik střetu, ale mohou ovlivňovat životy zraněných i jejich blízkých po řadu dalších let. Náklady současně dopadají na zdravotnictví, veřejné instituce i další části společnosti.

Na snižování těchto následků se zaměřuje také Strategie BESIP 2021–2030. Jedním z jejích hlavních cílů je snížit počet usmrcených a těžce zraněných na českých silnicích na polovinu ve srovnání s průměrem let 2017 až 2019. Výsledky analýzy CDV ukazují, že vedle samotného počtu nehod je důležité sledovat také jejich následky a dlouhodobé dopady.