Muzeum města Brna začne pečovat o hantec. Chce uchovat jeho slova i odkaz

Brněnský hantec má nově svého oficiálního správce. Stalo se jím Muzeum města Brna, které bude pečovat o tradiční městskou mluvu a její odkaz. Převzetí hantecu symbolicky stvrdilo předání desky řediteli muzea Zbyňku Šolcovi.

Hantec se začal výrazně formovat ve 20. století mezi lidmi z takzvané brněnské plotny, tedy především mezi dělníky žijícími na okraji Brna. Postupně se vyvíjel a rozšiřoval i mimo město. Dnes se s ním lze setkat především v neformální řeči, literatuře, hudbě, divadle a dalších kulturních aktivitách.

Hantec je součástí brněnské mluvy

Brněnské muzeum hantec označuje jako sociolekt, tedy nespisovný útvar národního jazyka charakteristický především specifickou slovní zásobou. Používá se zejména v neoficiálním nebo polooficiálním styku lidí spojených určitým prostředím či zájmem a může také vyjadřovat příslušnost k Brnu a jeho okolí.

Slovní zásoba hantecu vznikala mimo jiné přejímáním slov z různých jazyků, výrazný vliv měla především němčina a jidiš. Mezi známé hantecové výrazy patří například šalina, štatl nebo hokna.

Hantec používají Brňané i jeho aktivní nositelé

Muzeum rozlišuje mezi uživateli a nositeli hantecu. Uživatelé jeho slovní zásobu používají v běžné komunikaci, někdy zcela přirozeně a bez vědomého záměru, jindy jako způsob vyjádření vztahu k Brnu a regionu.

Nositelé hantec aktivně používají, zaznamenávají, šíří nebo rozvíjejí. Patří mezi ně například jazykovědci a autoři slovníků, spisovatelé a publicisté, média, internetové projekty, divadelníci nebo hudebníci.

Jedním z odborných zdrojů je Velký slovník hantecu, jehož čtvrté vydání podle muzea obsahuje přibližně 2600 výrazů. Hantec se objevuje také v knihách, rozhlasových pořadech, divadelních inscenacích a písních.

Muzeum chce pečovat o jeho odkaz

Nová role Muzea města Brna znamená, že hantec získává institucionální zázemí pro další dokumentaci a připomínání. Součástí péče může být uchovávání jazykových materiálů a připomínání hantecu veřejnosti prostřednictvím kulturních a vzdělávacích aktivit.

Muzeum už hantec využilo také ve svých programech. Na hradě Špilberk například nabídlo tematické prohlídky vedené v brněnské městské mluvě. Hantec tak využívá jako jeden ze způsobů, jak návštěvníkům přibližovat město a jeho historii.

Hantec přežívá v kultuře i běžné řeči

Hantec se postupně proměňoval a některé jeho výrazy se rozšířily i mimo Brno. Dodnes se jednotlivá slova používají v běžné neformální komunikaci, často i bez toho, aby si jejich uživatelé uvědomovali jejich původ.

Současně hantec udržují lidé, kteří ho používají vědomě a rozvíjejí ho v literatuře, médiích, divadle nebo hudbě. Mezi příklady patří tvorba Jana Hlaváčka, známého jako Honza Žanek, nebo divadelní inscenace využívající brněnskou mluvu.

Nová role Muzea města Brna tak navazuje na práci jednotlivců, autorů, jazykovědců a kulturních institucí, kteří hantec dlouhodobě zaznamenávají a používají. Městské muzeum se nově stává institucí, která bude o tento specifický jazykový odkaz Brna pečovat.