Města a obce na Brněnsku i v dalších částech Jihomoravského kraje postupně zavádějí elektronické systémy pro správu hřbitovů. Návštěvníkům umožňují vyhledat hrob podle jména a zobrazit jeho polohu, správcům zase usnadňují evidenci nájemních smluv, kontrolu končících nájmů a přehled o volných místech. Digitalizace se vedle velkých měst stále častěji prosazuje také v menších obcích.
Najít hrob vzdálenějšího příbuzného nemusí být jednoduché, zvlášť pokud od poslední návštěvy uplynula řada let nebo se rodina přestěhovala do jiného města. Orientaci na rozsáhlých pohřebištích proto stále častěji usnadňují digitální mapy, ve kterých lze vyhledávat podle jména a zobrazit polohu konkrétního hrobového místa.
V České republice se nachází přibližně 11 tisíc hřbitovů. Podle průzkumu agentury Instant Research pro Arcibiskupství pražské z roku 2025 navštěvuje některý z nich během Dušiček 63 procent Čechů. Digitální nástroje mohou návštěvu usnadnit zejména lidem, kteří hledají hrob předků mimo místo svého bydliště.
Elektronické mapy a evidence neslouží jen velkým městům. Příkladem jsou Telnice a Otnice na Vyškovsku, kde digitální systémy pomáhají nejen s vyhledáváním hrobů, ale také s každodenní správou pohřebišť. U jednotlivých míst lze uchovávat fotografie a dokumenty, sledovat končící nájemní smlouvy a automaticky upozorňovat na blížící se termíny.
Elektronická evidence tak omezuje nutnost dohledávat údaje v papírových knihách a šanonech. Správci mohou mít informace o hrobových místech a souvisejících smlouvách přístupné v jednom systému. Konkrétní možnosti se liší podle používané aplikace a rozsahu zpracovaných údajů.
Podobný princip využívá například společnost TopGis, která vytváří digitální podklady pro mapování hřbitovů. Podle popisu jejího řešení mohou speciální letecké snímky dosahovat rozlišení jednoho centimetru na pixel. Tam, kde výhledu na hroby brání stromy, lze využít také mobilní laserové skenery. Výsledná aplikace propojuje jednotlivá hrobová místa s fotografiemi náhrobků a evidovanými údaji o zemřelých či nájmech.
Základem podobných projektů je pasportizace, tedy podrobné zmapování hřbitova a propojení jednotlivých míst s příslušnými údaji. Podle zvoleného řešení může zahrnovat zakreslení hrobů do mapy, fotografie náhrobků, evidenci zemřelých a nájemců i elektronické dokumenty související s pronájmem.
Veřejně přístupná mapa pak může návštěvníkům umožnit vyhledat konkrétní hrob ještě před cestou na hřbitov nebo přímo během návštěvy. Ne všechny systémy ale zpřístupňují stejné informace. Veřejná část může sloužit pouze k orientaci, zatímco podrobnější dokumenty a údaje o nájemních vztazích zůstávají dostupné správci nebo oprávněným uživatelům.
Správcovskou agendu řeší například webová aplikace Kerberos – Hřbitovní agenda. Podle jejího popisu umožňuje evidovat hrobová místa, zesnulé, nájemce i kremace, ukládat naskenované smlouvy a automaticky upozorňovat na skončené pronájmy. Nabízí také zakreslování hrobů do mapy, zálohování dat a oddělenou veřejnou část pro nájemce, kteří v ní mohou kontrolovat pronajatá místa nebo přistupovat k mapě hřbitova.
Veřejnou mapovou aplikaci nabízí také Brno. Prostřednictvím mapy brněnských hřbitovů mohou návštěvníci vyhledávat pohřbené osoby a jejich hrobová místa. Jde o příklad řešení, které propojuje mapovou orientaci s údaji o konkrétních hrobech.
Při hledání je důležité rozlišovat mezi mapou jednotlivého hřbitova a celostátním přehledem pohřebišť. Ministerstvo pro místní rozvoj zpřístupňuje prostřednictvím státního geoportálu interaktivní mapovou databázi provozovaných nebo nezrušených hřbitovů a pohřebišť v České republice. U jednotlivých objektů lze zjistit například jejich výměru, polohu, veřejný charakter nebo vlastníka. Databáze zahrnuje také údaje o pietních místech a válečných hrobech.
Celostátní mapa je určena především veřejné správě a pomáhá získat přehled o samotných pohřebištích. Nejde však o jednotný vyhledávač všech jednotlivých hrobů v zemi. Pokud chce návštěvník dohledat konkrétního zemřelého, potřebuje zpravidla mapu nebo evidenci provozovanou příslušným městem, obcí či správcem hřbitova.
Rozvoj digitálních map tak propojuje dvě potřeby: usnadnit lidem hledání míst posledního odpočinku jejich blízkých a zjednodušit obcím administrativu spojenou s provozem pohřebišť.