Brno řeší ochranu historických domů. Novela mění roli památkářů, Hladík chce jasnější pravidla

Brno hledá způsob, jak dlouhodobě chránit historicky cenné domy, které nejsou samostatně prohlášené za kulturní památky. Téma znovu otevřela změna stavebního práva, která upravuje způsob, jakým se památková péče zapojuje do povolování staveb.

Brněnská památková zóna vznikla v roce 2023 a chrání hodnoty širšího historického území mimo samotnou městskou památkovou rezervaci. Ministerstvo kultury její výslednou podobu zveřejnilo 3. února 2023 a opatření nabylo účinnosti 21. února téhož roku. Zóna vznikala také v reakci na situaci, kdy Brno přišlo v důsledku administrativní chyby z 80. let o individuální památkovou ochranu zhruba 1 400 historicky cenných objektů. 

Novela mění způsob posuzování staveb

Novela stavebního zákona zavádí v památkové péči integrovanější způsob rozhodování. U některých staveb se místo samostatného závazného stanoviska dotčeného orgánu posuzuje veřejný zájem památkové péče přímo v rámci stavebního řízení. Ministerstvo pro místní rozvoj uvádí, že u plošně chráněných území, mezi něž patří také památkové zóny, zůstává předchozí vyjádření orgánu státní památkové péče zachováno. 

Ministerstvo zároveň odmítá, že by novela obecně oslabovala systém památkové péče. Podle jeho výkladu se památkáři nově více zapojují přímo do stavebního rozhodování a jejich odbornost i kvalifikace zůstávají zachovány. Změna se podle ministerstva týká především procesního uspořádání a rozdělení kompetencí. 

Odlišný pohled má brněnský zastupitel a bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík. Ten upozorňuje především na situaci domů, které samy nejsou kulturními památkami, ale nacházejí se v památkově chráněném území. Podle něj se jejich ochrana po změně pravidel může v praxi oslabit.

Hladík chce podrobnější plány ochrany

Hladík proto navrhuje, aby město vytvořilo podrobnější plány ochrany pro historicky cenné objekty. Ty by podle něj měly předem určit, které části jednotlivých staveb a jejich okolí je nutné zachovat a kde naopak mohou být stavební zásahy jednodušší.

Podle jeho představy by se pravidla týkala především vnější podoby domů, například fasád, historických oken a dveří nebo střech. Interiéry by se řešily jen v případech, kdy je to z hlediska ochrany historické hodnoty objektu potřebné.

Takový plán by podle Hladíka mohl přinést větší jistotu také vlastníkům a investorům. Předem by totiž měli vědět, které prvky stavby musí při rekonstrukci zachovat a kde je naopak prostor pro změny.

Město už podobný nástroj řeší

Vedení Brna Hladíkův návrh na jednání zastupitelstva nepodpořilo. Podle primátorky Markéty Vaňkové už město kroky popsané v návrhu provádí. Vedoucí Odboru památkové péče Petr Havlíček následně uvedl, že v Brně existuje pracovní skupina, která se přípravou podobného plánu zabývá.

Magistrát zároveň připouští, že plán ochrany může být vhodným nástrojem pro zachování historických hodnot, pokud se v praxi ukáže, že samotná zákonná ochrana není dostačující.

Na individuální prohlášení památek by se čekalo dlouho

Hladík poukazuje také na pomalé tempo, kterým se jednotlivé historicky cenné objekty vracejí mezi samostatně chráněné kulturní památky. Ve svém vystoupení ve Sněmovně uvedl, že z přibližně 1 400 domů, které podle něj přišly o ochranu v důsledku chybného zápisu v 80. letech, jich bylo za posledních deset let individuálně chráněno 41.

Právě tento počet Hladík používá jako argument, proč podle něj není možné spoléhat pouze na postupné prohlašování jednotlivých objektů za kulturní památky. Navrhované plány ochrany by podle něj mohly představovat rychlejší způsob, jak předem stanovit základní pravidla pro rekonstrukce historicky cenných domů.

Debata pokračuje také ve Sněmovně

Téma ochrany brněnských historických staveb se dostalo také na celostátní úroveň. Petr Hladík 23. července 2026 podal písemnou interpelaci ministrovi kultury Otovi Klempířovi ve věci ochrany kulturních hodnot na území památkové zóny města Brna po přijetí novely stavebního zákona. Interpelace byla vedena jako sněmovní tisk 310. 

Rozdílné pohledy se tak týkají především praktického fungování ochrany historicky cenných staveb po změně stavebního práva. Zatímco Hladík upozorňuje na riziko oslabení ochrany domů, které nejsou samostatnými kulturními památkami, Ministerstvo pro místní rozvoj tvrdí, že novela ochranu památkově chráněných území zachovává a mění především způsob, jakým se památková péče promítá do stavebního řízení. 

Pro Brno proto zůstává důležitou otázkou, jak vedle plošné ochrany památkovou zónou zajistit také dlouhodobou ochranu jednotlivých historicky cenných staveb. Jedním z diskutovaných nástrojů jsou právě podrobnější plány ochrany, jejichž příprava se podle magistrátu už řeší.