Brno by na podzim 2026 mohlo spustit první úsekové měření rychlosti ve městě, a to v Kníničské ulici. Projekt má proti původnímu plánu zhruba roční zpoždění kvůli přípravě technického řešení a způsobu vyhodnocování záznamů. Stále není rozhodnuto o nejvyšší povolené rychlosti ani o tom, komu budou připadat případné pokuty. Budoucnost projektu může ovlivnit také říjnové komunální volby.
Brno by letos na podzim mohlo spustit první úsekové měření rychlosti ve městě. Vzniknout má v Kníničské ulici, která patří mezi méně bezpečné brněnské komunikace. Projekt má zhruba roční zpoždění proti původnímu plánu a stále není rozhodnuto, jaká nejvyšší povolená rychlost bude v měřeném úseku platit.
Kníničská slouží jako frekventovaná spojnice Bystrce s velkým městským okruhem. Je čtyřproudá, ale poměrně úzká. V minulosti se na ní stalo mnoho nehod včetně smrtelných.
Řidiči mohli v minulosti na Kníničské jezdit rychlostí až 70 km/h, přičemž nižší limit platil například před přechody pro chodce. Od ledna 2025 je v celém přibližně tříkilometrovém úseku nejvyšší povolená rychlost 50 km/h.
Město původně počítalo s tím, že úsekové měření začne fungovat po dokončení opravy povrchu Kníničské. Silničáři práce dokončovali loni v říjnu. Následně se termín spuštění posunul nejprve na letošní jaro, potom na léto a nyní magistrát hovoří o podzimu 2026.
Důvodem zpoždění je především příprava technického řešení a konfigurace měření. Protože jde o první takový projekt v Brně, magistrát musel nastavit také způsob, jakým se budou záznamy z radarů kontrolovat a vyhodnocovat.
Magistrát kvůli zpracování dat jednal s městskou policií a Policií České republiky. Řešilo se, kdo bude záznamy z radarů prověřovat a analyzovat. Nastavení tohoto procesu podle magistrátu zabralo více času, než se původně předpokládalo.
Nejistota se týká také případných pokut. Kvůli legislativním změnám zatím není jasné, komu budou výnosy ze sankcí připadat. Brno zároveň zvažuje, zda by pro něj bylo finančně únosné celý systém provozovat v případě, že by peníze z pokut nezůstávaly městu.
Otázkou zůstává také další osud projektu po říjnových komunálních volbách 2026. Dopravu má nyní v gesci radní Petr Kratochvíl (ODS), který už nebude znovu kandidovat. Magistrát proto připouští, že další vývoj projektu nelze po volbách předem předvídat.
Na Kníničské se navíc letos počítá s dopravními omezeními souvisejícími s rekonstrukcí tramvajové trati. Aktuální informace o probíhajících stavbách zveřejňuje na svém webu Brněnská komunikace.
Pokud se přípravu podaří dokončit, bude Kníničská prvním místem v Brně s úsekovým měřením rychlosti. O případném rozšíření systému na další komunikace by město mohlo rozhodovat podle zkušeností s jeho fungováním.