Moravský zemský archiv v Brně otevře 20. října 2026 výstavu Ve znamení lva a orlice – Dědictví moravských Lucemburků. Na Palachově náměstí v Bohunicích budou k vidění středověké listiny, iluminované rukopisy, mince i archeologické nálezy. Expozice přiblíží především Jana Jindřicha a jeho syny a nabídne také testament markraběte z roku 1371 nebo záznam o otevření Joštova hrobu v roce 1752. Vstup je zdarma a výstava potrvá do 15. listopadu.
Moravský zemský archiv v Brně připravil výstavu Ve znamení lva a orlice – Dědictví moravských Lucemburků, která přibližuje vládu lucemburské dynastie na Moravě a její význam pro zdejší dějiny. Veřejnosti se otevře v úterý 20. října 2026 v budově archivu na Palachově náměstí v Brně-Bohunicích. Vstup je zdarma.
Expozice představí především písemné prameny, mezi nimi středověké listiny, iluminované rukopisy a staré tisky. Doplní je mince ražené na Moravě za vlády Lucemburků a archeologické nálezy z této doby. Na přípravě se podílel Moravský zemský archiv spolu s Filozofickou fakultou Masarykovy univerzity. Projekt vznikal téměř dva roky za účasti pedagogů, odborníků a studentů.
Výstava se zaměřuje zejména na Jana Jindřicha, bratra císaře Karla IV., a jeho syny. Jan Jindřich sehrál významnou roli při formování lucemburské Moravy a posilování postavení Brna jako zemského a rezidenčního centra. V historickém povědomí přitom často ustupuje do pozadí svého syna Jošta, který se na sklonku života stal na několik měsíců římským králem.
Mezi vystavenými dokumenty bude například testament Jana Jindřicha z roku 1371. Další archiválie přibližují politické poměry i každodenní fungování tehdejší společnosti. Návštěvníci se seznámí také s listinami, jimiž Jan Jindřich a Jošt oslovovali zemský soud a snažili se ovlivnit jeho rozhodování.
Působení moravských Lucemburků v Brně dodnes připomínají také historické církevní stavby. Patří k nim kartuziánský klášter v Králově Poli a augustiniánský klášter u kostela svatého Tomáše na Moravském náměstí, který později sloužil jako rodová hrobka moravských Lucemburků.
Archiváři připravili výběr exponátů rozmístěných v 16 vitrínách. K nejvýznamnějším patří iluminované rukopisy, například Kodex Jana z Gelnhausenu a Památná kniha olomoucká s vyobrazeními Karla IV., Václava IV. a Jošta. Výstavu doplňují také dvě Joštovy podobizny a olověná rakevní destička spojovaná s ověřováním totožnosti ostatků uložených v jeho hrobě.
Dalším dokumentem je záznam o otevření Joštova hrobu v roce 1752. Z historických pramenů se návštěvníci dozvědí také o vypálení olomoucké katedrály během konfliktů mezi moravskými markrabaty. Záznam v olomouckém nekrologiu, který tuto událost popisuje, se podařilo nově časově zařadit.
Součástí výstavy jsou i ukázky archeologických nálezů z lucemburského období a rekonstrukce Joštovy podoby. Expozice tak vedle známých panovníků a jejich politického působení představuje i méně známé příběhy zachované v archivních dokumentech.
Výstava bude otevřena od 20. října do 15. listopadu 2026 v Moravském zemském archivu na Palachově náměstí v Brně-Bohunicích. Navštívit ji lze od úterý do neděle, vždy od 10 do 18 hodin. Vstup je zdarma.
Podrobnosti zveřejňuje Moravský zemský archiv. Informace o výstavě a spolupráci s akademickými pracovišti jsou dostupné také v kalendáři akcí Masarykovy univerzity.