Bobři na Soutoku zadržují vodu. V suché krajině vytvářejí mokřady

Bobří hráze pomáhají zadržovat vodu v lužní krajině CHKO Soutok na jihu Moravy. V místech, kde mohou bobři působit, zůstává podle pracovníků ochrany přírody vyšší hladina vody a vznikají mokřady.

Voda se díky jejich činnosti udržuje déle v tůních, slepých ramenech i na loukách. Mokřadní prostředí pak poskytuje vhodné podmínky pro pestrou škálu živočichů od bezobratlých až po vodní ptáky.

Bobří hráze zadržují vodu v krajině

Bobři svou činností zpomalují odtok vody a zvyšují její hladinu v místech, kde si vybudují hráze. V CHKO Soutok se tento efekt podle tamních pracovníků projevuje i během suchého léta, kdy je okolní krajina na řadě míst vyprahlá.

V místech upravených bobry zůstává v tůních, slepých ramenech a na loukách více vody. Vznikající mokřady zároveň vytvářejí prostředí pro další druhy živočichů. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR se činnosti bobrů věnuje také ve svém dokumentu o jejich vlivu na krajinu.

Ne všude je bobří činnost vítaná

Vliv bobrů na vodní režim krajiny ale není vhodný ve všech místech. Pracovníci CHKO Soutok proto upozorňují, že tam, kde jejich činnost není problémem, je možné nechat bobry pracovat přirozeně. Právě v těchto lokalitách je podle nich během suchého období patrný přínos pro zadržování vody a vznik mokřadů.

Mokřady vytvořené činností bobrů na sebe vážou pestrý život. Voda a podmáčená místa poskytují podmínky pro bezobratlé živočichy i vodní ptactvo.

Bobr se do české krajiny vrátil

Původní populace bobra byla na území dnešní České republiky vyhubena v 18. století. Novodobá populace vznikla kombinací reintrodukce v 80. letech 20. století a přirozené migrace z Rakouska a Německa.

Od 90. let se bobr evropský podle informací CHKO Soutok postupně šíří prakticky po celé republice. Jeho návrat tak znamená opětovné působení druhu, který dokáže výrazně ovlivňovat vodní režim míst, kde se usadí.

Na Soutoku pomáhá hlavně tam, kde může zůstat

CHKO Soutok patří k oblastem, kde se přínos bobří činnosti pro zadržování vody projevuje přímo v lužní krajině. V místech, kde mohou bobři své hráze ponechat, zůstává voda déle a vznikají mokřadní stanoviště s pestrým životem.