400letá lípa nebo nejmohutnější vrba v republice. Nová městská mapová aplikace zve za poznáním!

Sto sedmdesát čtyři. Právě tolik památných stromů se momentálně nachází na území města Brna. Je mezi nimi 37 solitérů, ostatní rostou ve dvojicích, skupinách či stromořadích.


Péče o památné stromy spadá pod Odbor životního prostředí. Právě od něj nápad na vytvoření aplikace vzešel. „O památných stromech, kterých je na území města vyhlášeno 174, vydáváme publikace, které ale v čase zastarávají. Aplikace, která umožňuje pravidelnou aktualizaci, tak bude lidem zprostředkovávat vždy čerstvé informace. Tihle velikáni často vzbuzují zájem kolemjdoucích, díky online aplikaci dostupné z kteréhokoli chytrého telefonu se o nich okamžitě mohou dozvědět víc a příště se třeba už cíleně vydat na procházku k dalšímu pamětníkovi, například k bystrcké lípě, která v roce 2000 zvítězila v celorepublikové anketě Strom roku, nebo ke smrku na Ramešově, který se o tento titul uchází letos,“ připomněl první náměstek Petr Hladík.

Mezi brněnskými památnými stromy je 37 solitérů a 137 stromů ve dvojicích, skupinách či stromořadích.

Za nejstarší památný strom města Brna je považována lípa srdčitá, pod kterou můžete v letních měsících posedět, navštívíte-li restauraci U Šťávů na nám. 28. dubna v městské části Bystrc. Její věk se odhaduje na 400 let. V roce 2000 vyhrál tento strom anketu o nejkrásnější strom roku.

Nejmohutnějším stromem je Kiliánova vrba, rostoucí na soukromém pozemku na ul. Pražská v Bosonohách; obvod jejího kmene je 820 cm. Jedná se o nejmohutnější vrbu v celé ČR, která v anketě Strom Brna 2005 získala titul nejhezčí brněnský strom. Bohužel po zásahu bleskem zbylo z krásného exempláře již jen torzo.

Mezi nejzachovalejší památné stromořadí patří „Maloměřická lipová alej na bývalém hřbitově“, rostoucí podél ulice Parková v Maloměřicích. Alej byla v minulosti páteřním prvkem areálu hřbitova. Datování jeho založení může být totožné s centrálně umístěným křížem z roku 1860. Hřbitov přestal být využíván v rámci rušení řady brněnských hřbitovů v letech 1961 až 1962. Z bývalého hřbitova zůstal na ploše památník padlým spoluobčanům I. sv. války, vstupní brána a kříž. 

Za památné stromy je možno prohlásit stromy, jejich skupiny nebo stromořadí, které vynikají svým vzrůstem nebo věkem, tvořící významné krajinné dominanty, zvláště cenné dřeviny i nepůvodních druhů a v neposlední řadě i dřeviny historicky cenné, které byly zasazeny jako památníky historických událostí nebo se k nim váží různé pověsti a báje.

Veškeré stromy, které byly vyhlášeny za památné na území celé České republiky, jsou evidovány v ústředním seznamu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR v Praze a v terénu jsou označené cedulkou s malým státním znakem ČR a nápisem památný strom či skupina památných stromů. Cedulka může být doplněna informační tabulí s údaji, které se váží k těmto exemplářům.


Komentáře

Váš komentář článku...

Zadejte vaše jméno
Zadejte váš email
Zadejte komentář
ARCHIV ZPRÁV
čt 08.07.2021 18:12




0 +
 
Vila Tugendhat

Hlavní zprávy