Žloutenka A dál sužuje jižní Moravu. Od začátku roku je 502 případů, tři lidé zemřeli

Žloutenka typu A se na jižní Moravě po srpnovém zlepšení znovu šíří rychleji. Hygienici za září evidují 34 nových případů, z toho pět lidí se nakazilo během pobytu v jižní Evropě. Od začátku roku už v kraji zaznamenali 502 nemocných a téměř 3 000 rizikových kontaktů. V souvislosti s onemocněním letos zemřeli tři lidé.

Žloutenka typu A se na jižní Moravě ani na podzim nevytrácí. Po srpnovém poklesu počtu nových případů hygienici za září evidují opětovný nárůst. V kraji přibylo 34 nemocných, přičemž pět z nich se nakazilo během pobytu v zemích jižní Evropy.

Od začátku roku 2026 jihomoravští hygienici zaznamenali 502 případů žloutenky typu A. Pro srovnání, od ledna do září loňského roku evidovali v kraji 43 případů. Nejvíce nemocných je dlouhodobě v Brně a jeho okolí, které spolu s Prahou patří k nejpostiženějším oblastem v republice.

Brno a okolí zůstávají hlavním ohniskem

Nejvyšší počet případů hygienici nadále evidují v Brně a okolí. Riziko nákazy ale nesouvisí pouze s výskytem infekce v regionu. Podle hygieniků se lidé mohou nakazit také při cestách do zahraničí. V září se to týkalo pěti nemocných, kteří si infekci přivezli ze zemí jižní Evropy.

Mezi země, kde podle hygieniků rovněž přetrvává riziko nákazy, patří například Egypt, Itálie, Maďarsko, Polsko, Španělsko nebo Ukrajina.

Tisíce lidí byly v rizikovém kontaktu

Jednotlivé případy onemocnění znamenají také práci s lidmi, kteří přišli s nakaženými do kontaktu. Od začátku roku proto jihomoravští hygienici zavedli protiepidemická opatření u téměř 3 000 lidí, kteří mohli být vystaveni infekci.

U naprosté většiny z nich se podařilo zabránit rozvoji onemocnění včas podanou postexpoziční vakcinací. Podle hygieniků byla tato ochrana účinná přibližně u 98 procent rizikových kontaktů.

Jihomoravští hygienici evidují od začátku roku 502 případů žloutenky typu A. Za září přibylo 34 nemocných a téměř 3 000 lidí bylo kvůli rizikovému kontaktu zahrnuto do protiepidemických opatření. Letos v kraji v souvislosti s onemocněním zemřeli tři lidé.

První příznaky mohou připomínat běžnou virózu

Začátek virové hepatitidy A nemusí být na první pohled jednoznačný. Mezi první příznaky mohou patřit horečka, nechutenství, nevolnost, únava nebo bolesti břicha. Objevit se může také pobolívání pod pravým žebrem.

Teprve později se může přidat typické zežloutnutí kůže a očního bělma. Mezi další možné projevy patří tmavá moč, světlá stolice nebo svědění kůže. Vyšší riziko vážného průběhu a úmrtí mají podle dostupných informací lidé s již poškozenými játry.

Infekce se šíří fekálně-orální cestou

Virová hepatitida A je infekční onemocnění jater, které se přenáší především fekálně-orální cestou. K nákaze může dojít například neumytýma rukama nebo prostřednictvím kontaminovaných potravin, vody, předmětů a povrchů.

Hygienici proto doporučují důkladné mytí rukou mýdlem především po použití toalety a před jídlem nebo pitím. Rizikové je také sdílení nápojů z jedné lahve nebo cigarety. Pozornost je potřeba věnovat i jídlu konzumovanému mimo domov, pokud si před jeho konzumací nelze umýt ruce.

Hygiena a očkování patří k hlavní prevenci

Vedle důsledné hygieny rukou je podle hygieniků důležitou ochranou také očkování. Zvláštní pozornost mu doporučují věnovat například lidem pracujícím v gastronomických provozech.

Právě rychlá reakce po kontaktu s nakaženým může podle hygieniků výrazně snížit riziko rozvoje onemocnění. V letošním roce se postexpoziční vakcinace osvědčila přibližně u 98 procent lidí, u nichž byla po rizikovém kontaktu včas podána.