Ústavní soud vyhověl stížnosti ženy, která získala BMW X5 od bývalého partnera jako úhradu dlužného výživného. Podle soudu se policie i soudy nedostatečně zabývaly dopadem blokace 573 tisíc korun z prodeje vozu na materiální zabezpečení jejích dětí. Případ nyní znovu posoudí Krajský soud v Českých Budějovicích.
Ústavní soud v Brně se zastal ženy, která od bývalého partnera získala luxusní BMW X5 jako náhradu za dlužné výživné na jejich dvě společné děti. Protože muž čelil trestnímu stíhání pro podvod, policie vozidlo zajistila a následně prodala za 573 tisíc korun. Peníze zůstaly zablokované pro případné uspokojení nároků dalších poškozených. Žena se jejich uvolnění domáhala neúspěšně, až do případu zasáhl Ústavní soud. Ten požaduje nové posouzení věci Krajským soudem v Českých Budějovicích.
Žena argumentovala tím, že sama zajišťuje péči o děti a chod domácnosti bez odpovídající finanční podpory bývalého partnera. Na dopady blokace peněz na rodinu upozorňovala již v předchozím řízení. Krajský soud se však podle závěrů Ústavního soudu s její námitkou týkající se výživného dostatečně nevypořádal.
Policie svůj postup odůvodňovala rozsahem škody způsobené trestnou činností a potřebou zajistit prostředky pro odškodnění poškozených. Podle Ústavního soudu ale bylo nutné podrobněji posoudit také to, jak velký zásah představuje blokace peněz pro děti a jejich materiální zabezpečení.
Teprve na základě konkrétních zjištění měl soud poměřit dopady na rodinu s veřejným zájmem na zajištění majetku, který by mohl sloužit k náhradě škody způsobené trestnou činností. Ústavní soud tím nerozhodl, že žena musí automaticky dostat celou částku zpět. Požaduje, aby se o dalším osudu peněz rozhodlo na základě řádného posouzení všech podstatných okolností.
Pro posouzení případu bylo důležité také to, zda převod automobilu na ženu představoval skutečné vypořádání dluhu na výživném, nebo účelový krok, jehož cílem bylo ukrýt majetek před orgány činnými v trestním řízení.
Podle podkladů k případu existoval rozsudek Vrchního soudu v Praze, který potvrzoval dluh na výživném i dohodu rodičů o převodu BMW. Ústavní soud proto upozornil, že zajištění majetku převedeného na jinou osobu lze za určitých okolností akceptovat, zejména pokud převod vykazuje známky účelovosti. V tomto případě však bylo nutné zohlednit také existující podklady svědčící o skutečném dluhu a dohodě rodičů.
Ústavní soud se podrobně nezabýval tím, kdo byl vlastníkem automobilu v okamžiku jeho zajištění. Trestní řád totiž za stanovených podmínek umožňuje zajistit majetek i u jiné osoby, než je obviněný či obžalovaný. Takový postup se využívá například tehdy, když je třeba zajistit majetek převedený na třetí osobu nebo předmět důležitý pro trestní řízení.
Podstatou případu tak nebylo samotné oprávnění policie zajistit vozidlo, ale především způsob, jakým příslušné orgány vyhodnotily okolnosti převodu a následné blokace peněz. Krajský soud v Českých Budějovicích musí nyní při novém projednání zohlednit závěry Ústavního soudu a znovu posoudit, zda a v jakém rozsahu mají peníze zůstat zablokované.
Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti a není součástí soustavy obecných soudů. Sídlí v Brně a tvoří jej 15 soudců, které jmenuje prezident republiky se souhlasem Senátu na desetileté funkční období. Rozhoduje mimo jiné o ústavních stížnostech týkajících se porušení základních práv a svobod a posuzuje soulad právních předpisů s ústavním pořádkem. Jeho vykonatelná rozhodnutí jsou závazná pro všechny orgány i osoby a na vnitrostátní úrovni proti nim není přípustné odvolání.
Více informací nabízí oficiální web Ústavního soudu.