Fakultní nemocnice Brno jako první v Česku zavedla při bronchoskopii technologii Cone Beam CT, která vytváří aktuální trojrozměrný obraz plic. Lékařům pomáhá přesněji navést bioptický nástroj k malým a hluboko uloženým ložiskům a ověřit jeho polohu při odběru vzorku. Nemocnice chce díky nové metodě zvýšit úspěšnost diagnostiky nádorů plic na více než 90 procent.
Brněnská Fakultní nemocnice Brno jako první pracoviště v Česku zavedla technologii Cone Beam CT (CBCT) přímo při bronchoskopii. Přístroj vytváří aktuální trojrozměrný obraz plic a umožňuje lékařům během výkonu přesněji zaměřit podezřelé ložisko a kontrolovat polohu nástroje při odběru vzorku.
Novou metodu nemocnice představila 1. září 2026. Největší přínos má mít podle lékařů z Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy především při vyšetřování malých nádorů a ložisek uložených hluboko v plicní tkáni, ke kterým může být obtížné se při bronchoskopii dostat.
Bronchoskopie je zákrok, při kterém lékař zavádí do dýchacích cest ohebný přístroj s kamerou. V Česku ji každoročně podstoupí desítky tisíc lidí. Obtížnější situace nastává ve chvíli, kdy je potřeba odebrat vzorek z velmi malého ložiska uloženého hluboko v plicní tkáni.
Lékaři se při těchto výkonech dosud opírali také o klasické CT vyšetření, které zákroku zpravidla předchází, a o různé navigační metody. CBCT umožňuje vytvořit trojrozměrný obraz přímo během bronchoskopie. Lékař tak může průběžně kontrolovat polohu ložiska a ověřit, zda je bioptický nástroj správně nasměrován.
Nová metoda ve FN Brno kombinuje klasickou bronchoskopickou navigaci s následným ověřením polohy bioptického nástroje pomocí CBCT. Jde o 3D rentgenové vyšetření, které podle nemocnice umožňuje přesné zobrazení struktur při nižší radiační zátěži než běžné CT.
Smyslem vyšetření není pouze zjistit, že se v plicích nachází podezřelé ložisko. Pro další léčbu je potřeba získat dostatek kvalitní tkáně, ze které mohou lékaři určit přesný typ nádoru a jeho další vlastnosti.
Právě odběr vzorku může být u malých a hluboko uložených nádorů problematický. Moderní diagnostika proto využívá vedle 3D zobrazení také další navigační postupy, například ultrazvuk, počítačové mapy plic nebo elektromagnetickou navigaci, která funguje podobně jako GPS.
FN Brno uvádí, že díky nové metodě chce zvýšit úspěšnost diagnostiky nádorů plic na více než 90 procent. Technologie má pomoci zejména při odběru vzorků z malých a obtížně dostupných ložisek.
Zhoubné nádory průdušnice, průdušek a plic lékaři v Česku každoročně diagnostikují u více než 6 500 lidí. Nádory plic patří mezi závažná onkologická onemocnění a přesná diagnóza je důležitá pro volbu další léčby.
Podle údajů uváděných FN Brno přibližně dvě třetiny pacientů přicházejí k lékaři až v pokročilém stadiu onemocnění. O to důležitější je podle lékařů přesně určit typ nádoru a získat dostatečný vzorek tkáně pro další vyšetření.
Moderní přístroje a navigační systémy nejsou podle lékařů v českých nemocnicích samozřejmostí. Jejich pořizovací cena se pohybuje v řádu desítek milionů korun, a podobné vybavení proto mají pouze některá specializovaná pracoviště.
FN Brno při zavádění metody navázala také na zkušenosti zahraničních pracovišť, především ze Spojených států amerických. Klinika nemocí plicních a TBC poskytuje specializovanou péči pacientům z Jihomoravského kraje i dalších regionů.
Rozvoj této technologie podle brněnských lékařů nemusí zůstat pouze u diagnostiky. Do budoucna by podobné postupy mohly umožnit také cílené endoskopické zákroky přímo na nádorové tkáni.
Přednosta Kliniky nemocí plicních a TBC FN Brno Milan Sova předpokládá, že během několika let by mohlo být možné některé časně zachycené nádory nejen diagnostikovat, ale také endoskopicky odstranit. Takový postup by mohl v některých případech znamenat menší zásah než klasické chirurgické odstranění nádoru.
Nová metoda ve FN Brno tak rozšiřuje možnosti diagnostiky především u nádorů, které jsou malé nebo obtížně dostupné. Klíčovou výhodou je možnost využít 3D obraz přímo během bronchoskopického výkonu a ověřit polohu nástroje při odběru vzorku.