Čeští zemědělci se v lednu 2023 potýkali s mimořádným poklesem cen, když výkupní ceny jejich produkcí meziročně klesly o 19,8 %. Podobný propad cen nebyl zaznamenán minimálně od roku 2010 a Česká republika tak čelí výjimečné situaci. Potraviny v obchodech naopak zlevňovaly meziročně o 3,9 %. Analýza situace odhaluje příčiny tohoto stavu a možné dopady na domácí ekonomiku.
Zemědělci po celé zemi protestovali proti nízkým výkupním cenám, které považují za důsledek levného dovozu zemědělských produktů z Ukrajiny. Zlevňující potraviny v obchodech na druhé straně sledujeme historický propad cen, který zatím není plně odražen ve finálních cenách pro zákazníky. Nicméně potraviny zlevňují nejvíce od roku 2009, což signalizuje, že se ceny mohou snížit ještě více.
Na tomto místě je nutné uvést, že nízké výkupní ceny mají důsledky pro celkovou inflaci. Její pokles byl zaznamenán ratingovými agenturami i řadou občanů, což přispívá ke konsolidaci spotřebitelských nálad. Výjimečně nízké ceny potravin v obchodech souvisí s jejich snižováním, které plynou z politiky zprostředkovaných prostřednictvím sazeb DPH. Snížením cen je potřeba se zabývat, aby výsledné ceny ve výsledku nevedly k navýšení ziskových marží obchodníků.
Významný pokles inflace ovlivňuje nejen ratingové agentury, ale také pocit důvěry občanů v ekonomice. V únoru 2023 spotřebitelská důvěra vzrostla na nejvyšší úroveň od října 2021, což souvisí s volbami do Poslanecké sněmovny. Domácnostem se tak otevírá perspektiva růstu reálných mezd díky poklesu inflace a cen energií, což bude klíčovým faktorem pro zlepšení jejich finanční situace.
Analýza prognózuje, že inflace v České republice poklesne i nadále, což by mohlo vést k dalšímu zlepšení situace. Podle údajů Eurostatu měla Česká republika v lednu devátou nejnižší inflaci v Evropské unii, což svědčí o trvalejší stabilizaci ekonomiky. Zklidnění inflačního vývoje by mělo být podpořeno zhruba pětinovým propadem cen zemědělské produkce. Optimalizace domácího trhu a zvyšování konkurenceschopnosti je tedy jedním z hlavních úkolů pro politickou reprezentaci a odbornou veřejnost.
V závěru lze konstatovat, že situace českých zemědělců je v současnosti velmi náročná. Na jedné straně čelí mimořádnému poklesu cen, na druhé straně musí bojovat za spravedlivé podmínky na trhu. Výsledný dopad na ekonomiku bude záviset na promítnutí cen zemědělské produkce do konečných cen potravin a na schopnosti obchodníků a spotřebitelů adaptovat se na novou situaci. Pokud se podaří dosáhnout spravedlivé příměsi obou faktorů, mohli bychom v budoucnu svědčit o obnově důvěry a stability v české ekonomice.
