Český statistický úřad dnes zveřejnil údaje o únorové inflaci, která vykázala meziroční nárůst spotřebitelských cen o 2,0 %. Tento růst je o 0,3 procentního bodu nižší než v lednu a za meziměsíčním růstem cen stojí zejména vyšší ceny pohonných hmot (až o 4,3 %) a využití rekreace a kultury. Nicméně i nadále se objevují obavy z možné deflace, která by mohla mít na českou ekonomiku negativní dopad.
Meziroční zlevnění potravin, zejména zeleniny, která poklesla o 0,1 %, může být dalším faktorem ovlivňujícím vývoj cen. Na druhou stranu, nárůst cen elektřiny o 13,1 % a nájmů o 6,8 % zvyšuje celkovou cenovou úroveň. Výsledný rozdíl mezi českou a evropskou inflací je stále větší, což ukazuje, že vývoj české koruny a evropské inflace jsou stále více odlišné. Někteří analytici již začínají varovat před možným příchodem deflace, která by mohla českou ekonomiku oslabit.
Co se týče pohledu centrální banky na situaci, lze očekávat snižování úrokových sazeb, neboť inflace se dále zpomaluje a otevírá prostor pro více ekonomické podpory. V této souvislosti je třeba zmínit, že jeden člen bankovní rady hlasoval pro snížení repo sazby o 0,75 procentního bodu. To může vést k tomu, že střednědobě by centrální banka mohla rozhodnout o snížení sazeb o 1 až 1,25 procentního bodu.
Rychle se zpomalující inflace a možné riziko deflace mohou mít vliv na finanční trhy. Pohled na korunu naznačuje tlak na oslabení, zatímco výnosy dluhopisů by mohly mířit dolů. Z hlediska akcií nezaznamenáváme významnější změny, ale některé tituly mohou být více postiženy.
Závěrem lze říci, že situace české ekonomiky a vývoj inflace přinášejí řadu výzev a nejistot. Ačkoli je příchod deflace stále teoretický scénář, potenciálně může mít negativní dopad na růst ekonomiky a měl by být brán v úvahu při budoucích ekonomických rozhodnutích.
